Ministerstovo by mělo hledat cesty pro „lidovou“ energetiku umožňující úspory a energetickou nezávislost

Hybridní ohřev vody s použitím fotovoltaických panelů
28.7.2014
SEDLÁK: Energetická novela je dobrá k přepracování
6.8.2014
Hybridní ohřev vody s použitím fotovoltaických panelů
28.7.2014
SEDLÁK: Energetická novela je dobrá k přepracování
6.8.2014

2014-08-01Ministerstovo by mělo hledat cesty pro „lidovou“ energetiku umožňující úspory a energetickou nezávislost

Zdroj: solarninovinky.cz

Během následujících několika měsíců dojde k velké legislativní revoluci, která na několik příštích let ovlivní budoucnost české fotovoltaiky. K hlavním změnám patří nové podmínky pro připojování malých fotovoltaických elektráren (FVE), ale bohužel i návrh retroaktivního opatření, které bude spočívat v omezení vyplacené podpory pro FVE v rámci novely energetického zákona.

CZEPHOČeská fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) aktivně bojuje za nastavení co nejvýhodnějších legislativních podmínek pro smysluplný a dlouhodobý rozvoj malých střešních solárních elektráren. Současně usiluje o stabilizaci podmínek pro již instalované solární elektrárny, které chrání před dalšími návrhy s retroaktivními dopady.

Jaké jsou hlavní priority CZEPHO v oblasti nastavení podmínek pro rozvoj malých FVE? Jak CZEPHO pokračuje v jednání se zástupci MPO ve věci nové legislativy, která upraví podmínky podnikání ve fotovoltaice od příštího roku?

Na tyto a další otázky Vám v exkluzívním rozhovoru odpoví ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.

Na jaře proběhlo poslední jednání v rámci tzv. „Kulatého stolu“ mezi zástupci ERÚ, MPO, distribučních společností a představiteli asociací obnovitelných zdrojů. Cílem debaty bylo probrat návrh nových podmínek pro připojování malých zdrojů, tedy i FVE do 10 kWp – tzv. mikrozdrojů. Bude se jednat o jednofázový nebo třífázový zdroj s fázovým proudem do 16 A připojený do sítě nízkého napětí. Podařilo se CZEPHO v rámci jednání s MPO zahrnout nové podmínky připojování mikrozdrojů do novely energetického zákona?

Vítáme snahu ministerstva průmyslu otevřít diskuzi o podpoře a budoucím rozvoji malých obnovitelných zdrojů, tedy i střešních solárních elektráren. To by výrazně pomohlo nastartovat zájem o využití elektřiny ze slunce u domácností a malých a středních podniků, kde vidíme největší potenciál pro další růst.

Jenže navrhované řešení pro mikrozdroje je nedůsledné a plné bariér. Typicky jde o požadavek na nulové přetoky do sítě a chystané sankce, což může rozvoj malých zdrojů úplně zastavit. Ministerstvo průmyslu by si mělo uvědomit, že energetickou legislativu nevytváří pro ČEZ a další velké energetické společnosti.

Mělo by začít hledat cesty pro „lidovou“ energetiku umožňující domácnostem a rodinám uspořit na elektřině a být energeticky alespoň částečně nezávislí. Proti těmto špatným návrhům v novele energetického zákona jsme vznesli připomínky a věříme, že dojde k jejich přepracování, nebo úplnému stažení. Naši pozici podporují další asociace obnovitelných zdrojů a vyjednali jsme podporu u dalších průmyslových svazů.

Asi největší brzdou pro instalování nových FVE v současnosti je povinnost pro majitelé FVE v režimu zeleného bonusu platit příspěvek na OZE ve výši 0,490 Kč/kWh ze spotřebované solární energie. Dojde v rámci novely energetického zákona k osvobození elektřiny vyrobené pro vlastní spotřebu od povinnosti platit příspěvek na podporované zdroje?

Poplatek z vlastní spotřeby je další logický nesmysl. Je to jako platit za mrkev vypěstovanou na vlastní zahrádce pro svou spotřebu, za to, že jste si tu mrkev nekoupili v supermarketu, jak to trefně přirovnává třeba vedoucí naší pracovní skupiny CZEPHO pro malé zdroje Petr Správka.

V návrhu novely energetického zákona však ministerstvo prosazuje ještě radikální změnu – poplatky za obnovitelné a další podporované zdroje by měly být nově vybírány ve formě fixních poplatků „za jistič.“ Ministerstvo průmyslu však tento návrh nepodložilo jediným propočtem ani detaily, takže hrozí, že výrobci čisté elektřiny z obnovitelných zdrojů budou dál zatíženi povinností platit sami sobě. Tento návrh však právě z důvodů chybějících propočtů kritizuje řada dalších subjektů, takže pevně věříme, že bude ještě podstatně upraven.

Všechny okolní země podporují další rozvoj malých FVE buď pomocí pevných výkupních cen (Německo, Rakousko) nebo pomocí investičních dotací na výstavbu FVE (Polsko a Slovensko).  Česká republika má možnost získat stovky miliard podpory z EU na podporu úspor a malých OZE podobně jako například Slovenska. Rýsuje se podle Vás nějaká šance, že stát opět investiční podpoří nové malé OZE z fondů EU nebo v rámci programu „Nová zelená úsporám“?

Cena fotovoltaických modulů stále klesá a sluneční energie je stále více dostupná zájemcům o vlastní výrobu šetrné elektřiny. S počáteční investicí je však stále třeba pomoci, například po vzoru úspěšné Zelené úsporám právě s využitím EU fondů. Rodiny by ušetřily na fakturách za elektřinu a stát snížil svou závislost na uhlí nebo dodávkách z Ruska.

Vidíme jednoznačně prostor pro jednání s ministerstvem životního prostředí nebo ministeriem pro místní rozvoj. U nich lze očekávat pochopení podpory moderních technologií, které mají přínosy pro životní prostředí i v sociálních otázkách. Podporu pro malé střešní solární elektrárny navíc slíbily koaliční strany ve svém programovém prohlášení. Prostředky z evropských fondů a odstranění administrativních bariér jsou jednoznačně nejlepší cestou, jak mohou politici svým slibům dostát.

Německo počítá s další podporou nejen malých i velkých FVE. V blízké budoucnosti Německo hodlá pro velké FVE o výkonu nad 500 kWp zavést aukční mechanismus podpory. Chystá Česká republika obdobné změny v budoucnosti pro velké FVE?

Zavádění více tržních mechanismů podpory obnovitelných zdrojů, kam právě možnost aukcí nových kapacit patří, podporuje Evropská komise. Bohužel české úřady na tyto návrhy neslyší a stále vzhlíží k nerealistickým plánům na další jaderné reaktory v Temelíně nebo Dukovanech.

Přitom zahraniční expertní studie potvrzují trend, že se obnovitelné zdroje – zejména sluneční a větrná energetika – stávají postupně konkurenceschopnými a mohou být levnější než elektřina z nových reaktorů. Pevně věříme, že vláda dostojí svému slibu a provede nezávislé posouzení potřeby dalších reaktorů a srovnání ekonomiky výstavby nových reaktorů s obnovitelnými zdroji.

V současnosti parlament projednává novelu zákona o odpadech. Dojde v této souvislosti ke změnám v recyklaci solárních panelů? Jaké změny navrhuje v zákoně CZEPHO?

Naše pozice je od začátku neměnná – příspěvky na budoucí recyklaci solárních panelů jsou nepřiměřeně vysoké, legislativa vznikala na objednávku a fungování kolektivních systémů je zcela netransparentní. CZEPHO ve spolupráci s kolektivním systémem REsolar a ALIES připravilo nový informační list, který jednoduchým způsobem úředníkům a politikům vysvětluje, že panel není žádný nebezpečný odpad, ale cenná surovina, která si již dnes na sebe recyklací vydělá.

Věříme, že nové vedení Ministerstva životního prostředí nastaví tržní podmínky i kontrolní mechanismy pro fungování kolektivních systémů. V první řadě doporučujeme, aby došlo ke snížení celkového finančního zatížení provozovatelů FVE, ke zrušení absurdního přepočítacího koeficientu hmotnosti panelů na výkon, prodloužení období splácení recyklačního poplatku, možnost změny kolektivního sytému nebo zavedení limitů na administrativní náklady.